Vysokorychlostní tratě v ČR postavíme jen za 175 Kč měsíčně

Vysokorychlostní vlak TGV

Vysokorychlostní železnice

Vysokorychlostní železniční doprava tvoří páteř veřejné dopravy ve vyspělých státech Evropy. Podle právě vnikajících plánů nových vysokorychlostních tratí budou moci i lidé v České republice již brzy cestovat mezi všemi významnými městy bezpečně, pohodlně a dvakrát rychleji než automobilem po dálnici. Podle prvních odhadů bude výstavba celé sítě vysokorychlostních tratí[1] na území ČR z veřejných rozpočtů stát v přepočtu jen 175 korun na každého obyvatele měsíčně.

Přes spíše negativní postoj ministerstva dopravy k rozvoji moderní železnice za posledních dvacet let začíná být o potřebě a přínosech vysokorychlostních tratí v České republice jasno.

„Pokud přípravu vysokorychlostních tratí nebudou různé partikulární zájmy brzdit, pak se stavební práce mohou naplno rozjet ještě do roku 2020,“ říká prezident Svazu cestujících ve veřejné dopravě Miroslav Vyka.

Stavbu vysokorychlostních tratí je potřeba zahájit co nejdříve také kvůli možnosti čerpání evropských peněz, protože Evropská unie uvolní finanční prostředky na podporu rozvoje transevropské dopravní sítě do roku 2030. „Po roce 2030 už nelze s příspěvkem z EU příliš počítat, proto čím dříve nové tratě postavíme, tím bude šance na příspěvek z unie větší,“ upozorňuje Vyka.

Hlavní tratě jsou dnes pomalé a s nedostatečnou kapacitou, což prodlužuje jízdní doby vlaků. Důsledkem toho jsou vysoké fixní náklady na provozování železniční dopravy a menší atraktivita pro cestující. „Vlaky na nových vysokorychlostních tratích budou zásadně atraktivnější a tudíž daleko více využívané, proto na většině dálkových linek nebude potřeba na jejich provoz z veřejných rozpočtů vůbec přispívat. Tím by ministerstvo dopravy každoročně ušetřilo nemalé prostředky, které musí vynakládat na zajištění dálkové železniční dopravy v závazku veřejné služby,“ říká člen prezídia Svazu cestujících ve veřejné dopravě Miloslav Zítka.

Z rychlosti výstavby dálnic za posledních deset let lze vyvodit, že je naprosto reálné postavit celou síť vysokorychlostních tratí za 26 let. To odpovídá tempu stavby přibližně 40 kilometrů ročně v letech 2020 až 2045. Stavba rychlých spojení si při průměrné ceně 550 miliónů korun za kilometr nové vysokorychlostní trati vyžádá investice ve výši 22 miliard korun ročně. Pokud ale tyto náklady podělíme počtem obyvatel České republiky , pak zjistíme, že vůbec nejsou vysoké.

„Když do výstavby vysokorychlostních tratí jako stát půjdeme, tak to bude znamenat investice z veřejných rozpočtů v přepočtu na jednoho obyvatele jen 175 Kč měsíčně. To je nižší částka, než kterou dnes lidé běžně platí například za vysokorychlostní připojení k internetu,“ uzavírá Vyka.

Kontakty:
Miroslav Vyka, prezident Svazu cestujících ve veřejné dopravě tel.: 737 131 290
Miloslav Zítka, člen prezídia Svazu cestujících ve veřejné dopravě tel.: 607 992 873

__________

[1] Celá síť zahrnuje celkem 1045 km nových tratí s maximální rychlosti 200 km/h až 350 km/h,
jednotlivé úseky jsou uvedeny v příloze tiskové zprávy.
[2] Počet obyvatel České v 1. pololetí roku 2013 činil 10 512 900 osob,
viz.: http://www.czso.cz/csu/csu.nsf/informace/coby091113.doc

Příspěvek byl publikován v rubrice Tiskové zprávy se štítky , . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.