Evropská Unie plánuje do roku 2030 finančně podpořit stavbu 14 000 kilometrů vysokorychlostních tratí v členských státech1. Kdo však nebude mít projekty připravené, jen stěží se může ucházet o finanční podporu z Bruselu. Zástupci ministerstva svou nečinností v přípravě výstavby vysokorychlostních tratí přímo ohrožují čerpání nejméně 28 miliard korun z evropských fondů v letech 2014 až 2020, ale i další finanční prostředky pro následující období do roku 2030.
Ministerstvo dopravy ČR mělo na jednání Hospodářského výboru PSP ČR dne 7. března 2013 informovat o zařazení vysokorychlostních tratí v České republice do hlavní sítě transevropských tahů (TEN-T). Poslanci se však od představitelů ministerstva na místo koncepčního přístupu k výstavbě rychlých spojení dozvěděli jen obecná tvrzení, které nebyly podloženy žádnými relevantními čísly, výpočty či statistikami. Naopak zazněla celá řada druhořadých argumentů a demagogických tvrzení, proč nové rychlé železniční tratě raději nestavět2. „Prezentace se nesla v duchu nekoncepčnosti české dopravní politiky posledních dvaceti let,“ říká prezident Svazu cestujících ve veřejné dopravě Miroslav Vyka.
Podle zástupců ministerstva dopravy by mělo být cílem postavit pouhých 60 km vysokorychlostních tratí z Prahy do Lovosic do roku 2030. „Ve srovnání s rozvojem dálniční sítě to je skandální přístup – vždyť jen v roce 2006 bylo otevřeno 72 km nových dálničních úseků3,“ komentuje návrh ministerstva dopravy Vyka.
Pokračování v přípravě modernizací tratí Plzeň – Domažlice a Brno – Přerov na rychlosti do 160 km/h by znamenalo pokračovat v neúspěšné dopravní politice konce minulého století postavené na pouhé modernizaci železničních koridorů. „Výsledkem by byly jen další a další výluky, náhradní autobusová doprava a odliv cestujících z veřejné dopravy v těchto relacích. Modernizací bychom získali další tratě s nekonkurenceschopnou cestovní dobou pro dálkovou dopravu4 a nevhodné pro dopravu regionální,“ říká Miloslav Zítka, člen prezídia Svazu cestujících ve veřejné dopravě.
Ministerstvo vsadilo do hry o evropské peníze do roku 2030 jen tři projekty – z nich ale obě navrhované modernizace neprokázaly ekonomickou rentabilitu, která je potřebná pro čerpání z evropských fondů. Reálnou šanci dosáhnout na evropské peníze má jen nová vysokorychlostní trať Praha – Lovosice. Avšak postačí, aby na trase nastal jediný problém s výkupy pozemků nebo střet s místními aktivitami, pak nebude existovat žádný náhradní projekt, pro který by bylo možné evropské peníze čerpat. Proto je nanejvýš nutné zařadit do plánů hlavní transevropské sítě přinejmenším i trasu vysokorychlostní železnice z Prahy do Brna.
Bez vysokorychlostních tratí zůstane Česká republika izolovaným ostrovem uprostřed Evropy. „Pokud promarníme šanci postavit základní síť vysokorychlostních tratí z Evropských fondů, pak hrozí, že Česká republika zůstane po dlouhá desetiletí drahý a neefektivní železniční skanzen,“ uzavírá Vyka.
Kontakty:
Miroslav Vyka, prezident Svazu cestujících ve veřejné dopravě tel.: 737 131 290
Miloslav Zítka, člen prezídia Svazu cestujících ve veřejné dopravě tel.: 607 992 873
______________
1 Bílá kniha EU – Dopravní politika 2012-2020, strana č. 9 – 2.5 (4), dostupné online: http://eurlex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=COM:2011:0144:FIN:CS:PDF
2 Záznam z jednání hospodářského výboru dne 7. 3. 2013, na webu online:
www.psp.cz/sqw/text/orig2.sqw?idd=146987 (ve stopáži od 1h 13min. do 2h 46 min.)
3 Česká dálniční síť houstne – v roce 2006 přibude rekordních 72 kilometrů nových dálnic, na webu online: http://www.rsd.cz/doc/Informacni-servis/ceska-dalnicni-sit-houstne-v-roce-2006-pribude-rekordnich-72-kilometrunovych-dalnic
4 Jízdní doba vlaku na trase Praha – Mnichov by po dokončení koridorů i modernizace úseku Plzeň-Domažlice činila cca 4:30 hodin, ale jízdní doba automobilu na stejné trase trvá již dnes jen 3:45 hodin.
Příloha č. 1 – Mapa transevropských dopravních sítí
Návrh nařízení evropského parlamentu a rady o hlavních směrech rozvoje transevropské dopravní sítě v EU – osobní železniční doprava, str. 2, dostupné na webu online:
http://ec.europa.eu/transport/themes/infrastructure/doc/com(2011)_650_final_2_annex_i_part15.pdf
Příloha č. 2 – Důvody pro výstavbu vysokorychlostních tratí v České republice
1) Evropská komise reviduje transevropskou síť (TEN-T) a máme jedinečnou příležitost čerpat finanční prostředky z fondů EU na výstavbu rychlých spojení (vysokorychlostních tratí); příspěvek z evropských fondů na financování páteřní infrastruktury bude do 2030, v další fázi výstavby evropské sítě (do roku 2050) je finanční podpora těchto projektů nejistá.
2) Pokud včas nepostavíme páteřní rychlou železnici ve směru Ústí nad Labem – Praha – Brno – Břeclav, začnou dálkové vlaky z Berlína do Vídně Českou republiku objíždět přes Norimberk a Pasov, kde bude cesta vlakem výrazně rychlejší, než po modernizovaných koridorech přes ČR
3) Tak jako tak bude potřeba vyřešit nedostatečnou kapacitu, zejména v aglomeracích – v okolí Prahy, Brna, Ostravy a oddělit dálkovou dopravu od příměstských vlaků
4) Vytvoření časově konkurenceschopných spojení krajských měst a Prahy s významnými aglomeracemi sousedních států udržitelným způsobem dopravy.
5) Výstavba vysokorychlostních tratí zvýší mobilitu pracovní síly a tím i konkurenceschopnost ČR
6) Zajištění růstu českého průmyslu – zejména ve stavebnictví, strojírenství, IT a telekomunikací
7) Nové tratě budou příležitostí pro export českého průmyslu
8) Vytvoření nových pracovních míst nejen při výstavbě, ale i dlouhodobě v následném v provozu
9) Zvýšení energetickou bezpečnosti státu – snížení závislost dopravy na fosilních palivech
10) Nárůst počtu cestujících i vyšší tržby dopravců sníží účast státu na financování dálkové dopravy v závazku veřejné služby
11) Vysokorychlostní železnice pomohou celkovému zvýšení prestiže veřejné dopravy a podnítí další rozvoj regionální, příměstské i městské dopravy.
