Z průzkumu veřejného mínění Eurobarometr, který byl proveden ve 25 členských státech Evropské unie, vyplývá, že 71% dotazovaných podporuje otevření systému celostátní a regionální železniční dopravy konkurenci ve své zemi. S výjimkou Nizozemska (46%) a Lucemburska (57%) přesahuje celková podpora otevření železničního trhu pro konkurenci ve všech ostatních členských státech 60%. A celkově si 78% občanů EU myslí, že větší konkurence na železnici bude pro cestující přínosem.
Podle zvláštního průzkumu Eurobarometr je se svými železnicemi spokojena necelá polovina Evropanů (46 %), i když od roku 1997 (41 %) se spokojenost zvýšila. Míra spokojenosti se pohybuje od 67 % ve Finsku až po 18 % v Bulharsku. Celkově dosti nízká je spokojenost v členských státech střední a jihovýchodní Evropy (Česká republika, Maďarsko, Slovinsko, Slovensko, Polsko, Rumunsko, Bulharsko a Řecko).
Podle většiny Evropanů bude mít otevření železnic konkurenci pozitivní vliv na ceny jízdenek (72 %), kvalitu služeb cestujícím ve vlacích (71 %), pohodlí a čistotu ve vlacích (70 %), četnost spojů (68 %), dodržování jízdního řádu (66 %), způsob řízení železničních společností (63 %) a počet obsloužených zastávek nebo tras (62 %).
Absolutní většina Evropanů očekává, že větší konkurence na železničním trhu bude mít pozitivní dopad na jednotlivé zúčastněné strany, jako jsou cestující (78 %), soukromí provozovatelé železniční dopravy (68 %) a zaměstnanci společností provozujících železniční dopravu (55 %).
V neposlední řadě si 70 % občanů EU přeje, aby konkurence vedla k vytvoření minimálních železničních služeb po vzoru nízkonákladových leteckých společností, a 43 % si přeje rozvoj služeb nadstandardních (nabídka jídel, filmů, novin atd.). Téměř dvě třetiny (65 %) Evropanů si rovněž přejí širší možnosti nákupu jízdenek (např. na internetu, pomocí chytrých telefonů nebo přímo ve vlaku).
Další kroky
V nejbližších měsících hodlá Evropská komise přijmout nový balíček opatření, tzv. čtvrtý železniční balíček, který má otevřít trhy vnitrostátní osobní železniční dopravy konkurenci, zkrátit dobu potřebnou pro uvedení kolejových vozidel na trh (díky posílení role Evropské železniční agentury) a zlepšit správu železniční infrastruktury (pro posílení efektivity v železničním provozu a podporu hospodářské soutěže).
Souvislosti
Celostátní nebo regionální dráhy využívá více než polovina Evropanů (55%), a to alespoň jednou týdně (6 %), několikrát měsíčně (4 %), několikrát ročně (19 %) nebo nejvýše jednou ročně (26 %). Více než čtyři Evropané z deseti je nevyužili nikdy (45 %).
Něco málo přes čtyři desetiny Evropanů (41 %) využívá příměstské vlaky, a to alespoň jednou týdně (7 %), několikrát měsíčně (5 %), několikrát ročně (13 %) nebo nejvýše jednou ročně (15 %). Nikdy je nevyužilo téměř šest Evropanů z deseti (59 %).
Hlavním důvodem, proč cestující v železniční dopravě využívají celostátní nebo regionální dráhy, jsou rekreační cesty (70 %); dojíždění do práce či školy (10 %) nebo služební cesty (10 %) uvedlo jen malé množství cestujících.
Zeptáte-li se Evropanů, kteří vlakem necestují nikdy nebo jím cestují nejvýše jednou ročně, jaká zlepšení by je motivovala k častějšímu využívání tohoto druhu dopravy, více než čtyři z deseti uvádějí nižší ceny (43 %). Jiná zlepšení se objevují mnohem méně často: lepší železniční síť s větším množstvím tras nebo zastávek (20 %), rychlejší cestování (17 %), spolehlivější služby (16 %), pohodlnější a čistší vlaky (16 %) a častější spojení (14 %). Téměř tři desetiny respondentů, kteří vlakem necestují vůbec nebo jím cestují jen zřídka, spontánně uvedly, že by je k tomu nedokázalo přimět nic (28 %).
Téměř polovina Evropanů (46 %) je se stávajícím systémem celostátní a regionální železniční dopravy ve své zemi spokojena. Významná část však odpověděla, že spokojeni nejsou (36 %).
Většina Evropanů (71 %) podporuje otevření systému celostátní a regionální železniční dopravy konkurenci pod podmínkou, že všichni provozovatelé budou muset splňovat stejné bezpečnostní normy.
